Povodí (drainage basin, watershed, catchment) je území, ze kterého odtéká voda a sedimenty do jednoho vodního toku či jezera. Hranice povodí je nazývaná rozvodím. K odtoku z povodí dochází v nejnižším bodě – závěrovém profilu (outlet).

Povodí jsou pro celou řadu studií (geomorfologických, hydrologických) základní jednotkou krajiny, na které se sleduje srážko-odtokový proces chod sedimentů ale také třeba jakým způsobem tyto procesy ovlivňují změny v hospodaření.

Tvar povodí je ovlivněn celou řadou fyzickogeografických a geologických faktorů. Například ukloněním ker zemské kůry vznikají asymetrická povodí (jedna strana povodí je větší než druhá).

Geometrie údolní sítě

Uspořádání údolní sítě je výsledkem celé řady faktorů. Nejvýznamnější vliv má ale geologická struktura. Stromovitá údolní síť má uspořádánítoků podobné větvím stromu. Tento typ sítě se vyvíjí v oblastech tvořených z hornin podobné geomorfologické odolnosti. Vývoj sítě tak není ovlivněn litologií ale hlavně sklonem reliéfu.

Hiearchizace říční sítě

Vodní toky v krajině rozdělujeme dle jejich řádu (Obr. 2). V hydrologii se běžně používá číslování „zespod nahoru“. Tedy postupuje se od toku, co ústí do moře. Tento tok je hlavní a označuje se jako tok I. řádu (např. Dunaj). Řeka Morava je pak II. řádu atd.

V geomorfologii se uplatňuje odlišné číslování “shora dolů”. Postupuje se od nejmenších toků v pramenných oblastech do nižších poloh ke stále větším tokům. Na tomto principu je založená Strahlerova nebo Shrevova klasifikace. Strahlerova klasifikace říká, že spojením toků stejného řádu vzniká tok o jeden řád vyšší (např. spojením toků prvního řádu vzniká tok druhého řádu). Při soutoku řek odlišných řádů (např. 1. a 2.) zůstává zachován nejvyšší řád. Shrevova klasifikace na soutocích řády sčítá. Tedy soutok dvou řek 1. řádu dá tok 2. řádu, soutok 3. a 1. řádu dá tok 4. řádu.

Jezera

Jezera jsou přirozené akumulace vody ve sníženinách na pevnině, které nejsou přímo spojené se světovým oceánem. Zaujímají přibližně [$1,8 \%$] souše. Jezera jsou místní erozní bází, tudíž se toky nad jezerem nemohou zahlubovat pod úroveň jezera. Z dlouhodobého hlediska jsou jezera jen přechodným prvkem v krajině, neboť postupem času dochází k jejich zanesení sedimenty.

Jedna z klasifikací jezer je podle jejich vzniku. Rozlišujeme tak:

• Tektonická jezera
• Vulkanická jezera
• Ledovcová jezera
• Sesuvová jezera
• Jezera vzniklá rozpouštěním
• Fluviální jezera
• Limanová jezera
• Jezera vzniklá rozpouštěním
• Jezera činností organismů
• Meteoritická jezera

Tvar jezerních pánví často odpovídá jejich genezi. Kruhový či oválný tvar mají jezeera vulkanická, závrtová nebo alasová. Jezera vzniklá v důsledku tektonických pohybů mají pravoúhlý tvar. Mrtvá ramena mají srpovitý tvar.

Zdroje

1. Mahmood, S. A., & Gloaguen, R. (2012). Appraisal of Active Tectonics in Hindu Kush: Insights from DEM Derived Geomorphic Indices and Drainage Analysis. Geoscience Frontiers, 3(4), 407–428. https://doi.org/10/bk5jsb